DOBRO, ZLO A ROZHODNUTÍ

03.03.2024 11:21

Včera se ke mně dostala, úplně nečekaně, kniha "Světlo mezi oceány". Jak magnetem mi přitáhla ruku. A to jsem vůbec žádnou knihu nehledala ani neměla v plánu něco dalšího, než co mám rozečteno, číst.

Po přečtení věty na zadní části přebalu, "Dobro a zlo mohou být jako dva hadi zapletení do sebe tak, že je od sebe nerozeznáš, dokud je oba nezastřelíš, a pak už je pozdě.", mě chytil doslova záchvat smíchu, až se všichni kolem mě dost divili. Takhle silná reakce je jasné znamení > "ČTI!" Po tom, co mě kniha pohltila, mě smích přešel.

Pro mne silná kniha.

O síle a následcích rozhodnutí a tom, jak člověk nikdy nemůže vědět, jestli to, na první pohled, evidentně dobré rozhodnutí není vlastně právě to špatné a naopak.

Co vše na naše rozhodování může působit, jaká vnitřní, často předaná, přesvědčení, působení doby, poměrů, nastavení společnosti a také hlavně míra osobní vyzrálosti plus osobní historie a zkušenosti, transgenerační přenos (mezigenerační trauma, ...), také vliv bezprostředního prostředí, těch nejbližších.

Z tohoto pohledu se dá ono rozhodnutí jako "vlastní" považovat vlastně za silně v uvozovkách.

Někdy je prostě ÚPLNĚ STEJNĚ špatné jako dobré. Člověk to nemůže s jistotou nikdy vědět. Bylo by to vlastně hodně nabubřelé.

Proto je, z mého pohledu, v životě to hlavní, aby se člověk postupně očišťoval od těch vrstev, od onoho balastu, co není jeho, odlupoval jednotlivé slupky, aby došel k sobě, ke své esenci a dokázal naslouchat své intuici, své duši a nezmítal se mezi "dobrým a špatným". Teprv pak se uslyší a bude vědět, jak se rozhodovat. Bude VĚDĚT, co udělat.

Není snad nic horšího, než když člověk ve snaze nikomu neublížit nakonec ublíží všem. A nejvíc sobě. Tuhle větu jsem slyšela mnohokrát.

Tady hraje hlavní roli STRACH - otázka strachu. Bojím se, abych neublížil. A rozhodovat se ze strachu, aby něco bylo nebo nebylo, nastalo, nenastalo, opakovalo se neopakovalo, dopadlo, nedopadlo, vyšlo, nevyšlo atd. často dláždí právě onu pevnou cestu k ublížení především sobě samému. Ať už dříve nebo později.

Východisko?

- odlupovat slupky

- klestit si cestu k tomu, kdo jsem

- být si čím dál více vědom sám sebe

- komunikovat se sebou

- dávat si otázky a odpovídat si na ně

- VĚCI POJMENOVÁVAT

- být konkrétní

- dělat věci JINAK, reagovat jinak

- detekovat nefunkční vzorce a měnit je na funkční

- pozorně poslouchat svůj vnitřního hlas > pozorovat vnitřního kritika - jsou jeho věty moje nebo mi je říkal někdo jiný?

- s trpělivostí a laskavostí se učit sebelásce